4.-5.2.2012 DUO CACIB Brno

Inka: Jaké bylo moje překvapení, když mi ve čtvrtek pozdě večer začala panička balit batůžek a Růžence taky. Hned jsem věděla, že se něco bude dít a začala jsem se těšit, i když jsem nevěděla, co mě čeká...

V pátek ráno panička dobalila zbytek, připravila nám masíko na celý víkend a už jsme razily směr Slaný, kde jsem jí skoro tři hodiny pomáhala luxovat a mýt auto a pak jsme si hrály na zahradě. Byla pěkná zima, -15 stupňů, ale mně to nevadilo. Přinášela jsem paničce neúnavně pet lahev, kterou jsem vyhrabala někde na zahradě a vrcholem bylo, když jsem jí třikrát za sebou naskočila do čerstvě vyluxovaného auta. Nebyla moc ráda, ale mě to bavilo. :)

Kolem druhé hodiny dorazila teta Nikola s Oriannkou, to bylo ale radosti!! Rozloučily jsme se s babičkou, panička dala velkou pusu Růžence, protože ta zůstávala u babičky na hlídání, cestou jsme se ještě stavily pro tetu Báru od Artíka, které jsem hned vrazila snad tisíc pusinek, no a už jsme frčely směr Brno. Já byla docela unavená z toho řádění na zahradě, ale Oriannka se rozhodla, že se prostě spát nebude. :)) Vždycky když už mi padala hlava, kousla mě do ucha nebo mi něco provedla, aby mě probudila. :D Panička se s námi vzadu docela dobře bavila, Oriannka je prostě naše satanka. :)

V Brně jsme byly poměrně brzy, rychle se ubytovaly a vyrazily na kratší prochajdu, protože v okolí hotelu není moc možností, kde bychom se s Ori mohly vyřádit. I tak nám to nevadilo, lítaly jsme jako šílenci, válely se v listí, dělaly kotouly a naše paničky jen trnuly hrůzou, abychom nespadly do něčeho nevábného a nepřinesly si to domů v kožichu. :) Po procházce nás paničky zanechaly na pokoji a vyrazily na večeři. No co už, tak jsme se zabavily po svém. Po návratu musela teta Bára konstatovat, že k újmě přišla její myš od noťasu, ohryzaly jsme jí kolečko a nejen to. :D Tímto se tedy tetě omlouváme, ale když ona na nás taaaaak provokativně pomrkávala. :D

Ráno jsme vstávaly poměrně brzy a vyrazily jsme do BVV Brno, kde nás čekal první výstavní den. Posuzovala paní rozhodčí Myriam Vermeire z Belgie, a tak jsme byly zvědavé, jak dopadneme. Čekání jsme si krátily povídáním se známými a obdivováním ostatních pejsků. Do kruhu jsme nastupovaly jen my s Oriannkou, takže nervozita téměř nebyla. Udělaly jsme jedno kolečko, postavily se do postoje a pak už jsem šla na řadu já. Stát jsem moc nechtěla, paní rozhodčí mi velmi důkladně zkoumala zoubky, což se mi taky příliš nelíbilo, paničce chvíli trvalo, než je paní rozhodčí odhalila. Ale mám krásný nůžkový skus, tak se nemám za co stydět. :) Paní rozhodčí pak nadiktovala posudek, který jsme bohužel neslyšely, takže jsme do poslední chvíle nevěděly, jak jsme vlastně dopadly. Pak nastoupila Oriannka a my jsme zatím v pozadí trénovaly postoj. Až po posouzení za kruhem jsme teprve zjistily, cože nám to vlastně paní rozhodčí do posudku napsala. Takže já jsem získala známku N a můj posudek je: Complete scissor bite, good proportions in head, good eye colour and ears, could have more neck, very weak topline, croup higher than at whitters, good depth of chest, well angulated narrow in the rear, very loose in fronts (přeloženo do češtiny: kompletní nůžkový skus, dobré proporce hlavy, dobrá barva oka a uši, mohla by mít více krku, velmi slabá hřbetní linie, zadek výš než kohoutek, dobrá hloubka hrudníku, dobré zaúhlení vzadu, velmi volné vepředu). No panička nadšená úplně nebyla, ale na druhou stranu paní rozhodčí byla hodně přísná a když jsme viděly výsledky ostatních pejsků, ještě jsem dopadla dobře. :) Jinak gratulujeme naší sestřičce Oriannce k 1. místu a už se těšíme na čokoládku. :))

Po posouzení jsme vyrazily do bankomatu a cestou jsme se krásně s Ori vyblbly, lítaly jsme jako šílenci. Večer jsme ještě vyrazily na dvě kratší prochajdy, taky jsme se válely v postelích a dělaly různé blbinky. Nuda v Brně tedy rozhodně nebyla. :)

Ráno jsme vstávaly o trochu dřív než v sobotu a opět vyrazily do BVV na druhý výstavní den. Opět jsme čekání krátily klábosením se známými, přijeli i Švecovi a Starcovi, Martina mi ostříhala zadek, což se mi vůbec ale vůbec nelíbilo. :) Panička poněkud zmeškala nástup do kruhu, navíc večer jsem si při řádění s Ori utrhla drápek, který dost krvácel. Panička tedy byla děsně nervózní, víc než v sobotu. Skvělé entrée to tedy rozhodně nebylo. :D Posuzoval pan Antonín Mudra a v kruhu jsme tentokrát byly tři, přidala se k nám ještě roztomilá fenečka Brenda Lee z Lodice, která nám nakonec vypálila rybník a tímto jí velmi gratulujeme. :)) Ale to moc předbíhám. Můj nástup byl poměrně katastrofický, tahala jsem zadek po zemi, nechtěla stát, pořád přešlapovala, panička byla zoufalá a nevěděla, co si se mnou počít. Na zadku mi totiž zůstal chomáč chlupů, jak mě Martinka stříhala a šimral mě. Naštěstí jsem ho zanechala na koberci, takže to potom bylo o dost lepší. První nastupovala Brenda, kterou jsme ale moc nevnímaly, protože jsme měly co dělat samy se sebou. Pak jsem šla na řadu já, dvakrát jsem se proběhla, zaujala postoj, který mi kupodivu docela šel a pan rozhodčí už diktoval posudek. Měl s sebou v kruhu ještě nějakou paní, která si zřejmě dělala akreditaci a pejsci ji moc rádi neměli. I mně byla dost nesympatická a když mě prohmatávala, nechtěla jsem se nechat. Od pana Mudry mi to ale vůbec nevadilo. Po nás nastoupila Oriannka, je to profík, takže zaujala krásný postoj, pak jsme se ještě všichni proběhli v kolečku a pan rozhodčí nás umístil dle pořadí: Brenda tedy byla první s VN1, Oriannka druhá s VN2 a já třetí s VN3. Panička měla obrovskou radost ze známky i z posudku! Vzhledem k našemu nástupu a ne příliš skvělé kondici je nadšená. Můj posudek: 7měs.fena, střed.kostra, korekt.hlava, trochu výživnější kondice, dobře spád. záď, hrudník ve vývinu, zatím měkčí hřbet.partie, sbíhavější hlezna v pohybu, standard.srst. Nejvíc nás pobavila střední kostra a dobře spáditá záď, zasvěcení vědí moc dobře, co tím mám na mysli. :)))

Víkend byl dost náročný, a tak jsme domů vyrazily dost brzo. Byla strašná zima, ale cesta proběhla v pohodičce. My jsme celou cestu s Oriannkou prochrápaly, tedy téměř celou. Doma bylo velké vítání s Růženkou, to bylo radosti! U babičky byla rodinná návštěva, takže jsme ještě poseděly a domů dorazily kolem páté hodiny. Já si to moc užila, tolik pejsků a lidí kolem mě si moc užívám. Gratuluju ještě jednou sestřičce ke krásným výsledkům!! Příště jdeme v Praze do mladých, to už taková sranda nebude. :D