24.-28.5.2012 agi, seminář dogfrisbee, Stromovka

Inka: Ve čtcrtek 24.5. jsme s paničkou a s Růženkou vyrazily potrénovat agi k tetě Nikole, která s sebou měla i manžílka, Ori, obě kokosky a Artíka, který se u ní rekreoval. Dělali jsme krátké sekvence, potrénovali skokovku a všichni jsme si to moc užili. Včetně Růženky, která evidentně na tunel nezapomněla! Stačilo jí jednou dvakrát navést a už tunel běhala radostně sama. :))) Teta to má na políčku krásně pochystané, a tak se budeme těšit na další trénink!

V pátek jsme byly u babičky, kde jsme s paničkou zanechaly Růženku na hlídání, takže jsem věděla, že se něco chystá. Večer mi bylo samotné trochu smutno, a tak jsem spokojeně usnula u paničky v posteli. :) Taky jsme si užily procházku s Golím ve Slaném u Novasu (to je místní rybník), kde jsem se ráchala, co jsem mohla a spokojeně aportovala klacíky z vody. Vyzkoušela jsem si skákat ze schodů rovnou do vody a moc mě to bavilo. Goliáš byl trochu vyčůraný a vždycky počkal, až klacík dopravím ke břehu a vyrval mi ho z huby, takže jsem se vždycky nalokala vody, ale nijak mi to nevadilo. :) Po procházce jsme ještě poseděly s tetou Katkou na zahrádce, teta koupila obrovský meloun a společně s paničkou půlku snědly na posezení. I já jsem ochutnala a olizovala jsem se až za ušima! A jestli si panička myslela, že budu unavená, tak to se hodně spletla. Doma jsem ještě nosila míček, šly jsme na procházku po Středoklukách a taky jsem paničce pomohla sbalit věci na víkend.


V sobotu mě panička vzbudila hodně brzy ráno, tak jsem na ní čučela dost vyčítavě. Ale jakmile jsem uviděla sbalené batůžky, hned mi došlo, že se vlastně někam jede a už jsem byla na nohách, připravená do akce. :) Nasnídala jsem se, naložily jsme všechno do auta, zajely k babičce pro kennelku (protože panička hlava děravá ji tam v pátek zapomněla vyzvednout) a hurá po D1 směr Jihlava. Na místo jsme dorazily chvilku po deváté hodině, takže si panička říkala, že máme času dost. Bohužel ale seminář začal v devět namísto slibované desáté hodiny, takže jsme začátek promeškaly. To by ani tak nevadilo, kdybych nebyla přes dvě hodiny zavřená v autě. Jenže seminář začínal trochou teorie a pak se páníčci učili házet bez pejsků, a tak jsem musela být zase zavřená v kennelce až do oběda. :( Paničce se to moc nelíbilo, ale co mohla dělat, no nějak nám to dobře nezačínalo. Naštěstí panička natrefila na prima holčinu Denisu, která s sebou měla kelpího kámoše Kennyho, který se mi moc líbil a hned jakmile oznámili pauzu na oběd, vyrazili jsme společně na procházku podél řeky. Pak panička postavila stan, nanosila všechny věci z auta a taky potkala Marušku, tetu z Prahy, co má čsv Dayunku, kterou jsme už párkrát viděly na psích procházkách v Praze. Jak je ten svět malý!

Po obědě následovalo zase házení a už přišla i řada na pejsky. Tak jsme holkám trenérkám (Verča Urbášková a Míša Andrová) ukázaly, jak si spolu hrajeme, jak chytám rollery, pouštím disky a byla jsem moc pochválená, že jsem šikovná a mám drive. :) Holky nám daly pár tipů, jak v tréninku pokračovat, jak začít s malými skoky a krátkými hody a jak mě zrychlit, abych se rychleji vracela s disky k paničce. Večer byla krátká přednáška o pravidlech DF. Večer byla volná zábava, jenže Denisa odjela spát k rodičům do Jihlavy, a tak jsme se ocitly samy. Naštěstí Maruška s Lenkou nás pozvaly na pokec, a tak jsme samy nezůstaly, nakonec z toho byl fajn večer. Vadilo nám jen pár lidí, co už házet uměli a celý víkend si tam honili ego, jak skvělí jsou a jak skvělé psy (samozřejmě borderky) mají. Těch jsme si ale po zbytek víkendu nevšímaly, nakonec se tam mezi námi utvořila fajn partička, se kterou jsme strávily celou neděli.

Noc ve stanu byla velmi zajímavá jak pro mě, tak pro paničku. :))) Zaprvé do jedné hodiny ranní se u blízkého ohniště jásalo, někteří účastníci nechali pobíhat své pejsky okolo našeho stanu, ti ho samozřejmě očmuchávali a lezli nám do věcí, které byly venku. To jsem si nechtěla nechat líbit, jako správný pes hlídací jsem štěkala a chtěla je odehnat. V šest ráno to bylo naopak, někteří z pejsků se rozhodli, že dost bylo spaní a jakmile šel někdo okolo, hned štěkali jako pominutí. Do toho byla docela velká zima, prý šest stupňů, takže panička část noci proklepala kosou a já s ní. Protože když už i já lezu pod deku, tak opravdu být zima musí. :D No moc jsme toho nenaspaly, ale vstávaly jsme poměrně svěží. V devět hodin jsme už byly nastoupené do akce na místním plácku. Opět se ze začátku házelo s disky bez pejsků, takže si páníčci procvičili hody, které se naučili den předtím (hlavně backhand, forehand, no a taky kuře nebo floatery). Po házení následovalo zase kolečko s pejsky, protože jsme ale chodili ve stejném pořadí jako v sobotu, věděly jsme, že máme dost času, a tak jsme po krátké procházce s Kenníkem vyrazily na procházku s ostatními holkami. Zase jsme blbli ve vodě ale i v bahně, nosili klacíky a při té příležitosti jsme s paničkou trénovaly poslušnost. Musím se pochválit, že odvolání od pejsků už mi nedělá problém, cyklisti i běžci mě nechávají klidnou. Tak ze mě panička měla velkou radost. :) Když jsme se vrátily, hned jsme šly na řadu, takže jsme už zkusily krátkou sekvenci, kdy jsem krásně ukázala, jak umím nosit i pouštět disky, jak na povel umím proběhnout pod paniččinýma nohama, no a taky jsem si zkusila první overy (přeskoky přes část těla), které mi šly mooooc dobře. Prý jsme nadějný tým a nejvíc nás pobavilo, když nám Verča řekla, že do půl roka můžeme nastoupit na závodech. :D

Na oběd mě panička nechala odpočinout v kennelce, protože jsem byla po procházce a tréninku unavená a taky bylo dost velké teplo. Vyrazila tedy beze mě s partičkou do místní hospůdky, kde sice výborně vařili (a všichni se výborně bavili, jak jinak než o pejscích), ale dost jim to trvalo, a tak smluvená hodinka se trochu protáhla. Po obědě jsem se šla zase projít s Kenníkem, no a pak si páníčci mohli vybrat, co budou chtít dělat. Někteří se zúčastnili závodů, my jsme ale věděly, že to pro nás není, že hlavně musíme trénovat, a tak jsme s trenérkami zase zkoušely krátké sekvence (a já se neskutečně lepším, když panička zrovna hodí dobře a stíhá to :D). Pak jsem zase odpočívala a panička šla zase házet, tentokrát to prý bylo super, protože tam byly jen trenérky Verča s Míšou, pak panička, Lenka a Denisa, no a paničky se učily nové hody, různé triky, měly možnost si všechno vyzkoušet, potrénovat, skvěle se u toho bavily a naučily se spooooustu nových věcí.

Kolem páté hodiny jsme vyrazily na procházku s Lenkou a Maruškou. Došly jsme k nedalekému ybníčku, kde jsme my pejsci dováděli ve vodě a paničky klábosily. Procházka se trochu protáhla, a tak jsme v půl sedmé rychle utíkali zpět, abychom pobalili věci a stany, rozloučili se a vyrazili směr domov. Vyzvedly jsme s paničkou Růženku a pádily domů navečeřet se a spát jako špalci. :) Víkend to byl super, já i panička jsme se skvěle bavily! Potkaly jsme nové super lidi, trenérky byly skvělé a měly velkou trpělivost, všechno braly s klidem a srandou a naučily nás spoustu nových věcí. Teď už nám nezbývá než trénovat, trénovat a zase trénovat, ale už teď víme, že frisbee se stane součástí našeho života stejně jako agi, protože nás neskutečně chytlo, baví nás, jde nám (až na ty hody, že paničko? :D) a možná vymyslíme pár tréninků s holkama v Praze, abychom věčně netrénovaly samy. :))) No a taky musíme tetu Nikolu vytáhnout s Oriannkou, aby si s námi zaházely, už se na to moc těšíme!

Pondělí 28.5. tedy dnes chtěla panička především odpočívat. Ze semináře se totiž vrátila s namoženými svaly po celém těle, jedním prokouslým malíčkem a utrženým nehtem do masa (já můžu jen za ten malíček, ale schválně jsem to neudělala), no a taky s pár pěkných modřin po nohách (od čeho, to netuším). Jenže slovo dalo slovo a pár holčin z FB se dohodlo, že vyrazíme na procházku po Stromovce. :) Sešlo se nás jen pár, o to víc jsme si to ale užily. Byla jsem tam já s paničkou, Maruška s Dayunkou, Ester s Tomáškem a Jerrim, Romča s Lýdinkou a Týna s krásnou kříženkou Rizárkou, jejíž maminka je australanda. :) S Rozárkou jsem si asi taky rozumněla nejvíc (Růženku jsme vzaly s sebou tentokrát taky a ta to všechno pozorovala z povzdálí a občas se nás snažila usměrnit, rozuměj mít mě sama pro sebe). Lítaly jsme jako šílené, hrály si, honily se o klacíky, taky jsme se všichni vykoupali včetně Růženky, která zase všem předvedla, jak dělá ponorku (noří totiž hlavu pod vodu a máchá jí sem a tam, takže voda stříká na všechny strany). To aby jí zase panička čistila vrásku nad nosem, protože voda jí crčela i z uší. :D Růženka se ale jinak chovala vzorně, neutíkala, poslouchala v rámci možností, jak jen buldok poslouchat dokáže, chodila krásně u nohy, takže panička výjimečně nemá ani ode mě ani od Růženky vytahané ruce jako opice. Jo a taky jsme se v jednu chvíli fotili na kmeni, který byl dost vysoký a panička akorát říkala, že tam Růženku cpát nebude, že je to na ni dost vysoko a jaké bylo její překvapení, když se otočila a Růženka tam vyskočila jakoby nic a vesele balancovala nahoře s ostatními. :) Procházka to byla moc fajn, sice nám trochu sprchlo (no dobře, tak chvilkama lilo jako z konve no :D), ale to nás neznechutilo a moc jsme si to užily. Já jsem v autě odpadla, panička musela čuchat tu zatuchlinu, která z nás táhla, Růženka se smála na kolemjdoucí z auta a to doslova do písmene, lidi, co čekali na tramvaj na ostrůvcích, se na ni smáli do auta a mávali na ní, před Stromovkou si ji dokonce jeden pár fotil, takže Růža byla zase za star. :D Domů jsme dorazily po sedmé hodině, navečeřely se, já jsem zase otravovala s míčkem, jako bych nikde nebyla, ale panička se na mě už vyprdla, prý to za ty tři dny aktivit už stačilo (faaaaakt??? :D). Tak jsem se urazila a s mručením a velkým sebezapřením jsem se odklidila a usnula. :)