Buldok a jeho výcvik

Růženka je neskutečně přítulné a něžné stvoření. I když tak nevypadá. :-) Musí se na ni pomalu, vlídně (ne vždy mi to jde) a trpělivě. Trpělivost není zrovna mou silnou stránkou, ale prý růže přináší. :)

Obzvlášť poslední dobou, kdy s ní cloumá puberta. Vím, že povely zvládne a že je umí, jenže jí se prostě nechce do ničeho. O to horší je vydržet. Když se rozčílím, v duchu si nadávám. Jakmile na Růženku začnu tlačit, je konec poslouchání. Zatvrzele mi pak bude dokazovat, že ona si prostě teď zrovna nelehne. :-) A já vypěním. Někdy to vzdám a vzteky odejdu. To si pak ještě dlouho nadávám. Nikdy Růženku ale netrestám, když něco nezvládne. To není můj styl a myslím si, že by mi rychle ukázala, že takhle to teda nepůjde.

Myslím si, že AB je obecně něžné a milé stvoření. Když se na něj jde dobře, udělá, co vám na očích vidí. Já jsem s Růženkou začala dost pozdě a dneska toho lituju. Když porovnám její pokroky v 7 měsících, kdy jsme začínaly, a teď v pubertě, je tu propastný rozdíl. Jsem si jistá, že kdybych bývala začala mnohem dřív, zvládly bychom její pubertu mnohem líp obě dvě. Příště budu chytřejší.

Spousta lidí si myslí, že buldok je hrouda sádla, která se válí na sedačce, funí a prdí. Správně jsou jen ty dvě poslední činnosti. :D Naše Růženka je od malinka zvyklá chodit na procházky. A je to znát. Když pak měla úraz a nemohla chodit ven, bylo s ní k nevydržení. Lítala po obýváku jako splašená a nebyla k zastavení. I dnes už kolem šesté sedmé otravuje, protože tuší, že se půjde ven. Když se mezi sebou doma bavíme, nesmíme slovo ven ani vyslovit. To se pak strhne pěkná mela. To pak jsou holky schopné se mnou jít i na záchod, jenom abych na ně nezapomněla a nenechala je náhodou doma. Skákat umí Růženka taky výborně. Když byla malá, neučila jsem ji to, kvůli správnému vývoji kostí, abych nepřetěžovala chrupavky a klouby. Růženka se to naučila sama. Vyskočí klidně metr vysoko. Musí ale chtít. :-)

Buldok se určitě dá vychovat. Jen počítejte s tím, že on bude zároveň vychovávat vás. :-) Nejsem určitě odborník na výcvik ani na plemeno jako takové, takže šup do knihovny  pro knížku, na internet nebo do psí školy. Odměnou vám bude, když vás budou obdivovat lidi kolem a budou vás chválit, jakého že to pak máte šikovného pejska. My mezi ně občas patříme a občas zase ne. :)